Jsou lidé, kteří říkají. Kristus ano, Kostel ne. Jsou lidé, kteří říkají: Kristus ano, církev ne, a v dnešní době je to stále závažnější a rozšířenější problém. Nejedná se však o problém naprostého nedostatku víry, ale o neustálé hledání falešných idolů a snahu nahradit to podstatné nedůležitými náhražkami.

Je to také ignorování toho, co je skutečně důležité, a někdy velmi nevědomé vzdalování se od Naší cesty. Pána Ježíše Kristus. To často vede k nevratným důsledkům, které mohou oslabit naši víru, jež by měla být silná a neustále udržovaná. Jsou lidé, kteří říkají: Kristus ano, církev ne. To je velmi zavádějící. Měli bychom si uvědomit, že Kristus a Církev se vzájemně doplňují. Instituce církve je nástrojem, který má sloužit člověku a asistovat ho v udržování vztahu s Pánem.

Účastí na liturgii získáváme nebývalou příležitost komunikovat přímo s Kristem. Neměli bychom se tedy od církevní instituce distancovat a považovat ji za pouhý, nepotřebný orgán. Měli bychom ji vnímat jako ruku podanou směrem k nám. Kněží jsou Kristovými nástupci a vyslanci, jejichž úkolem je šířit Boží učení. Díky nim se dozvídáme o Kristově životě a díle, o tom, co je důležité a jak bychom si měli vykládat jeho slova. Církev je stejně důležitá jako Kristus.