Velikonoce v Německu se od těch polských mírně liší. Ačkoli naši západní sousedé mají podobnou estetiku či spíše symboliku této události (velikonoční vajíčka, skořápky nebo zajíci Velikonoce), je to v samotných oslavách dovolená najdeme některé rozdíly. Za zmínku stojí i to, že velikonoční tradice se liší i v různých regionech Německa (tzv. spolkových zemích), a to vzhledem k různorodosti obyvatelstva a historické minulosti těchto území.

Stejně jako u nás berou Němci čas příprav na Vánoce velmi vážně. Velikonoce. Během těchto příprav se zde zachovává tradice půstu.

Zelený čtvrtek slavený v Německu

Skvělé Čtvrtek se v Německu nazývá Zelený čtvrtek. To je první základní rozdíl mezi námi a našimi sousedy. Gründonnerstag, protože tak se tam říká Zelenému čtvrtku. Čtvrtek Jeho název pochází pravděpodobně ze středověku, kdy se právě tímto slovem označovali kajícníci. Zelená barva je také spojena s rouchem, které v tento den nosí kněží. Zelená Čtvrtek je v Německu spojen s barvením vajec na zeleno. V některých částech země se můžeme setkat také se zvykem stravování v tento den zelené potraviny, jako je hlávkový salát, špenát, pažitka a podobná zelenina.

Velký pátek slavený v Německu

Velký pátek je pro Němce dnem zvláštních modliteb. Z toho vyplývá základní pravidlo mezi námi a našimi sousedy, jako v Německu. Velký pátek je rovněž státní svátek. Můžete se také setkat s názvem Silent Friday (Stiller Freitag), ale většinou je to jen Karfreita (Velký pátek). Je zvykem pořádat společné jídlo, které se skládá z chleba, vody a vína. Tato událost se nazývá agapé. Němci však nemají ve zvyku dodržovat v tento den přísný půst.

Svatá sobota slavená v Německu

Karamstag - aneb Velký Sobota (někdy také Stiller Samstag - Tichý Sobota) je den velmi podobného významu jako v zemi na řece Visle. Sobota je dnem ticha a rozjímání. V tento den se neslaví hromadné svatý. Němci nemají (tak jako my Poláci), tradici ordinace nádobí a velikonoční koše. V některých státech (hlavně na severu) farnosti pěstovat tradici zapalování velkých ohňů před budovami. kostely. Během této akce kněží svatí požár aby od něj pak zapálili pašijové svíce na kostel a věřící zapalují velikonoční svíce.

Velikonoční neděle slavená v Německu

Velikonoce. Den začíná hromadné ranní bohoslužba vzkříšení. Němci si při snídani pěstují zvyk klepat vejci. Na stolech se zapalují velikonoční svíčky a vedle nich jsou umístěni cukroví zajíčci. Po snídani německé Velikonoce děti hledají ukrytá velikonoční vajíčka a sladkosti. Hlavním jídlem na německých velikonočních stolech je jehněčí pečeně. Pak jsou tu různé dorty a sladkosti.

Velikonoční pondělí je den běžného odpočinku. Němci neznají pojem Smigus-Dyngus a tráví tento den v naprosté pohodě. Je to samozřejmě dovolená.