Křest je první a zároveň nejdůležitější svátostí, kterou člověk přijímá. Osvobozuje nás od jha prvotního hříchu. Nazývá se svátostí přistoupení, protože její přijetí nás začleňuje do křesťanského společenství. Přijetím křtu začíná náš vztah s Bohem; je začátkem dlouhé cesty víry. K přijetí věčného života je nezbytné nechat se pokřtít. Bez křtu nemůžeme přijmout ani ostatní svátosti. Křest nejčastěji přijímají děti. V katolické církvi tento obřad zahrnuje polévání hlavy svěcenou vodou a kněz pronáší slova: "Křtím tě v název Otce, Syna a Ducha svatého".

V průběhu let se kolem tématu křtu dětí vedlo mnoho sporů. Stále častěji se objevují tvrzení, že jde o vnucování náboženství dítěti proti jeho vůli. Někteří rodiče upouštějí od křtu svých dětí. děti a rozhodne se ponechat jim možnost volby, jakmile budou dostatečně staré a dospělé, aby se mohly rozhodnout. Zajímavé je, že za starých časů nebylo zvykem křtít děti. K této svátosti přistupovali především dospělí. Totéž platilo pro Ježíš Kristuskterý byl pokřtěn až ve věku 30 let.

Kdo pokřtil Ježíše Krista?

Ježíš Byl pokřtěn Janem Křtitelem v řece Jordán na přelomu let 27-28. Byla to přelomová událost v dějinách křesťanství. Byl to začátek misijní činnosti Ježíše Krista. Po křtu Kristus Začal se modlit. Pak se otevřela nebesa a sestoupil na něj Duch svatý v podobě holubice. Hlas od Boha také řekl: "Ty jsi můj milovaný syn, v tobě mám zalíbení." 

Ježíš nemusel být pokřtěn, protože byl počat z Ducha svatého. Činil tak však z lásky k lidem a proto, aby naplnil svůj osud. Svátostný křest zavedl až po svém vzkříšení. Ježíšův křest v Jordánu byl však pro lidstvo zásadní. Věřící tak měli možnost očistit se od prvotního hříchu. Byl to také začátek Ježíšovy veřejné činnosti, která mu následně otevřela cestu k věčnému životu v nebi.