Křest je první a zároveň nejdůležitější svátostí, kterou člověk přijímá. Osvobozuje nás od jha prvotního hříchu. Nazývá se svátostí přistoupení, protože její přijetí nás začleňuje do křesťanského společenství. Přijetím křtu začíná náš vztah s BohemKřest je začátkem dlouhé cesty víry. Pro věčný život je nutné být pokřtěn. Bez křtu nemůžeme přijmout ani ostatní svátosti. Křest nejčastěji přijímají děti. V katolické církvi tento obřad spočívá v tom, že kněz vylije na hlavu svěcenou vodu a pronese slova: "Křtím vás ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého."

V průběhu let se kolem tématu křtu dětí vedlo mnoho sporů. Stále častěji se ozývají hlasy, že jde o vnucování náboženství dítěti proti jeho vůli. Některé stránky rodičCírkev se rozhodla jejich děti nekřtít a ponechat jim možnost volby, až budou dost staré na to, aby se mohly rozhodnout. Je zajímavé, že v dřívějších dobách nebylo zvykem křtít děti. Tuto svátost přijímali především dospělí. Stejně tomu bylo i v případě Ježíš Kristuskterý byl pokřtěn až ve věku 30 let.

Kdo pokřtil Ježíše Krista?

Ježíš Byl pokřtěn Janem Křtitelem v řece Jordán na přelomu let 27-28. Byla to přelomová událost v dějinách křesťanství. Byl to začátek misijní činnosti Ježíše Krista. Po křtu Kristus Začal se modlit. Pak se otevřela nebesa a sestoupil na něj Duch svatý v podobě holubice. Hlas od Boha také řekl: "Ty jsi můj milovaný syn, v tobě mám zalíbení." 

Ježíš nemusel být pokřtěn, protože byl počat z Ducha svatého. Činil tak však z lásky k lidem a proto, aby naplnil svůj osud. Svátostný křest zavedl až po svém vzkříšení. Ježíšův křest v Jordánu byl však pro lidstvo zásadní. Věřící tak měli možnost očistit se od prvotního hříchu. Byl to také začátek Ježíšovy veřejné činnosti, která mu následně otevřela cestu k věčnému životu v nebi.