Proč Velikonoce má jiná data?

Jak vypočítat Velikonoce?

Jak určíte Velikonoce?

Jak se počítají Velikonoce?

Stanovení data Velikonoc. Proč Velikonoce je pohyblivá dovolená? Proč Velikonoce mají různá data? Jak určíte Velikonoce?

Jak již víme Velikonoce v kalendáři je pohyblivý svátek. Ten byl ustanoven na prvním nicejském koncilu, který se konal v roce 325. Tehdy bylo rozhodnuto, že Velikonoce se budou slavit první den v roce. Neděle po prvním jarním úplňku. Samotný model stanovení tohoto data na prvním koncilu vycházel ze zásad převodu konkrétního data v náboženském hebrejském kalendáři (datum 14. nisan - nisan je název měsíce) do slunečního kalendáře, juliánského kalendáře. Datum 14. nisanu představuje v hebrejském kalendáři začátek svátku Pesach.

Z toho vyplývá, že Velikonoce je pohyblivá dovolená. Samotné Velikonoce mohou připadnout nejdříve na 22. března a nejpozději na 25. dubna. Ostatní svátky v tomto období spojené s Velikonocemi jsou také pohyblivé. Corpus Christi, Letnice (konkrétně 50 dní po Velikonocích), Nanebevstoupení Páně, celý Paschální triduum (Zelený čtvrtek, Velký pátek, Svatá sobota, Neděle), Popeleční středa nebo konečně období půstu. Po zavedení gregoriánského kalendáře došlo k některým změnám. Nevztahovaly se však na pravoslavnou víru, která nadále slaví svátky podle juliánského kalendáře.

V průběhu dějin církve se objevovaly snahy o standardizaci Velikonoc a stanovení jejich konkrétního data.

Takový pokus byl učiněn za Pia X. Návrh byl blízko přijetí a většina biskupů s ním souhlasila, ale nakonec byly změny po protestech obviňujících ze snahy snížit význam zmrtvýchvstání Páně zamítnuty.

Dosud se objevovali zastánci změny data slavení Velikonoc. Mluví se o volbě vždy druhé neděle v dubnu, což by dávalo termíny od 8. do 14. dubna, nebo o volbě nedělí mezi svátkem Zjevení Páně a Popeleční středa, což by se také shodovalo s daty 8.-14. dubna (s výjimkou přestupných let, kdy by to bylo 7.-13. dubna). Kostel co nejvíce umožňuje změnu data.

 

VÝPOČTY

Jak se počítají Velikonoce v daném roce?

Při stanovení data Velikonoc je důležité mít na paměti základní pravidlo, které říká. Velikonoce vždy připadá na první Neděle po prvním jarním úplňku, který nastane po 21. březnu. Připadá tedy na období mezi 22. březnem a 25. dubnem. Metodu výpočtu konkrétního dne Velikonoc zavedl německý matematik C. F. Gauss. V tomto případě se použije níže uvedená tabulka:

Roky
A
B
Výjimky (rok)
Tak nějak jsem
II druh
33-1582
15
6
ne
ne
1583-1699
22
2
1609
ne
1700-1799
23
3
ne
ne
1800-1899
23
4
ne
ne
1900-2099
24
5
1981, 2076
1954, 2049
2100-2199
24
6
2133
2106
2200-2299
25
0
2201, 2296
ne
2300-2399
26
1
ne
ne
2400-2499
25
1
2448
ne
2500-2599
26
2
ne
ne
2600-2699
27
3
2668
ne
2700-2899
27
4
2725, 2820
ne
2900-2999
28
5
ne
ne

 

Pro výpočet používáme 6 kroků:

  1. vydělte číslo roku číslem 19 a pak najděte zbytek. a
  2. vydělte číslo roku 4 a najděte zbytek. b
  3. vydělte číslo roku 7 a najděte zbytek. c
  4. zbytek se určí jako a, vynásobte 19, k součinu přičtěte číslo A, součet vydělte 30 a určete zbytek. d
  5. Součet součinů 2b + 4c +6d + B vydělte 7 a určete zbytek e
  6. Součet reziduí e + d přidat k datu 22. března

Takto se dozvídáme datum Velikonoc.

Pokud je datum vyšší než 31. března, musí být převedeno na odpovídající den v dubnu. Pokud je součet (d+e)>10, jsme si jisti, že je to duben. V opačném případě je to březen.

Výjimky z výpočtu data Velikonoc

V některých případech existují také výjimky (výjimka prvního typu, výjimka druhého typu).

Výjimky prvního druhu nastávají, když d=29, a e=6 a podle výpočtů Velikonoce připadne na 26. dubna. V takovém případě se slaví o týden dříve, 19. dubna (např. v letech 1609 a 1981).

Výjimky druhého druhu nastávají, když d=28 a e=6, a dělení 11A + 11 krát 30 dává zbytek menší než 19. V takovém případě Velikonoce připadá na 5. dubna a slaví se 29. března (1807 a 1954).

Všechny výjimky, které se vyskytnou do roku 2999, jsou uvedeny ve výše uvedené tabulce.

PŘÍKLAD:

Vypočítejme datum Velikonoc pro rok 2008;

  • Krok 1: 2008:19=105, zbytek a=13
  • Krok 2: 2008:4=502, zbytek b=0
  • Krok 3: 2008:7=286, zbytek c=6
  • Krok 4: (19+a+A):30 nebo (19+13+24):30=271:30=9, zbytek d=1
  • Krok 5: (2xb + 4xc + 6xd + B):7 tj. (2×0 + 4×6 + 6×1 + 5):7=5, zbytek 0
  • Krok 6: d+e+22 nebo 1+0+22=23

Konečný výsledek je 23. To znamená, že datum velikonočních svátků v roce 2008 je 23. března 2008. (pro gregoriánský kalendář).

V případě juliánského kalendáře vypadají výpočty stejně, ale pro A dosadíme A=15 a pro B dosadíme B=6).

Existuje přesto jedna z metod výpočtu data Velikonoc. Jedná se o metodu Meeus/Jones/Butcher. Je jednodušší v tom, že nevyžaduje čísla A a B a nejsou zde žádné výjimky. Metoda probíhá následovně:

  1. Nejprve vydělíme číslo roku 19 a určíme zbytek. a.
  2. Vydělte počet let 100, výsledek zaokrouhlete dolů (odřízněte zlomek) a získáte číslo b.
  3. Počet let vydělíme 100 a získáme zbytek. c.
  4. Vypočítáváme: b : 4 a výsledek zaokrouhlíme dolů a dostaneme číslo d.
  5. Vypočítáváme: b : 4 a určete zbytek e.
  6. Vypočítáváme: (b + 8) : 25 a výsledek zaokrouhlíme dolů a dostaneme číslo f.
  7. Vypočítáváme: (b - f + 1) : 3 a výsledek zaokrouhlíme dolů a dostaneme číslo g.
  8. Vypočítáváme: (19 × a + b - d - g + 15) : 30 a určete zbytek h.
  9. Vypočítáváme: c : 4 a výsledek zaokrouhlíme dolů a dostaneme číslo i.
  10. Vypočítáváme: c : 4 a určete zbytek k.
  11. Vypočítáváme: (32 + 2 × e + 2 × i - h - k) : 7 a dostaneme zbytek l.
  12. Provedeme akci (a + 11 × h + 22 × l) : 451 a výsledek zaokrouhlíme dolů a dostaneme číslo m.
  13. Provedeme akci: (h + l - 7 × m + 114) : 31 a dostaneme zbytek p.
  14. Výsledkem je x = p + 1 (jsou Velikonoce)
  15. Měsíc = zaokrouhlení dělení směrem dolů (h + l - 7 × m + 114) o 31.

Pro zjednodušení se provádí převod mezi gregoriánským a juliánským kalendářem. Pro roky 1900-2100 stačí k datům juliánského kalendáře přičíst číslo 13 a získáme datum gregoriánského kalendáře.